Téma SPAMu je čím dál žhavější. S rostoucím počtem zákazníků s velkými databázemi roste i pravděpodobnost, že se některý z nich dostane v emailových schránkách nálepku SPAM. Na toto téma jsem udělal rozhovor s naším kolegou, administrátorem serverů Lukášem Pourem, autorem článku 25 milionů emailů za měsíc.
Lukáši jaké softwary zjišťují, zda e-mail je spam a kdo je využívá?
L.: Existuje mnoho nástrojů na kontrolu spamu a každý funguje trochu jinak. Mohou být součástí antiviru na straně klienta nebo daleko častěji na straně serveru, přijímajícího emaily. Nejčastějším nástrojem je SpamAssassin, sloužící na ohodnocování kvality zpráv.
Například, zda není předmět emailu celý velkými písmeny, uživatel není na blacklistu, email nemá pouze HTML verzi či pouze obrázek. Za každou chybu v emailu jsou přidávány body do tzv. spam score. Body mohou být však odebírány například za certifikace pomoci DKIM certifikátu, platný SPF záznam a další (více v článku ZDE). Celkový součet bodů se pak porovná s limitem nastaveným administrátorem vašeho serveru a určí se, zda je email spamem.
Jsou informace o spamerech centralizované?
Toto není úplně jednoznačné. Každý administrátor může využívat nástroj na detekci spamu a ten využívá i svůj blacklist, případně jej sdílí s dalšími softwary. Existuje několik globálně známých a uznávaných blacklistů, jako například Spamhaous projekt, ze kterých většina aplikací čerpá.
Dalším globálním nástrojem na detekci spamu je Razor, fungující na komunitní bázi. Funguje na principu komunitního označení za spam. Pokud si mnoho lidí myslí, že je zpráva spamem, pak tento nástroj spočítá hash e-mailu a ten pak sdílí s ostatními. Pokud množství výskytů shodných hashu překoná jistý limit, jak je globálně tato zpráva označena jako spam. Často se pak stává, že pak každá zpráva obsahující nějaký odkaz z původní zprávy, je označena za spam.
Nevýhodou však je, že neexistuje žádný globální seznam či autorita a v případě označení zpráv za spam tímto nástrojem je velice obtížné situaci řešit. Proto tento nástroj nepoužívá většina velkých emailových providerů.
Co všechno se o odesílateli uchovává v případě spamu?
Zpráva označená jako spam je zpracována úplně stejně, jako klasická zpráva. Je tedy známá IP adresa odesílajícího serveru, e-mail odesílatele a cokoli se do zprávy zapíše. Do globálních blacklistů se dostane pouze IP adresa či doména odesílatele. Žádný obsah emailu není globálně šířen dál.
Co dělat, když jsem označen za spamera v něčí emailové schránce?
Pokud se jedná o aplikaci SmartEmailing, pak prosím o přeposlání zprávy jako přílohy či zaslání celé hlavičky e-mailu na e-mail technické podpory (podpora@new.smartemailing.cz). Pokusíme se zjistit, co je ve zprávě špatně a proč byla takto označena.
Jak se účinně vyhnout tomu být spamer?
Jednoznačná odpověď zní: Zasílejte emaily pouze lidem, kteří o vaše emaily stojí a rádi je čtou. Například zasílání emailu na koupenou databázi adres nemá nikdy vysokou open rate a navíc se nabízený produkt/služba v očích potencionálních zákazníků poškozuje.
Jak máme ošetřeno na serverech SmartEmailingu, abychom nebyli označeni za spamery jako služba?
Každý email, odeslaný z našeho systému je certifikován proti podvržení DKIM certifikátem, má platný SPF záznam, vždy obsahuje odhlašovací link a používáme i mnoho dalších technik na zvýšení doručitelnosti. S několika velkými e-mailovými poskytovateli máme dohodu o umístění na jejich whitelist a s dalšími o tom jednáme. Samozřejmostí je i kontrola odesílaných zpráv a jakákoliv pokus o rozesílání spamu z našeho systému je trestán smazáním účtu bez náhrady.
Pokud si chceme udržet i nadále vysokou doručitelnost zpráv, je potřeba dodržovat striktní antispamovou politiku vůči našim zákazníkům.
Máš nějaké tipy na to, čeho se v kampaních přímo vyvarovat? Něco už jsi zmínil výše…
Co dodržovat, aby emaily nepadaly do spamu?
Co nedělat:
- celý předmět velkými písmeny (velmi špatně)
- otazníky a vykřičníky v předmětu
- hvězdičky, srdíčka, atd. v předmětu
Na co je potřeba si dávat pozor:
- dobrý poměr mezi obrázky a textem (moc obrázku a málo textu je zlé)
- nezapomínat na text verzi – pokud je text verze o hodně menší, než HTML je to špatně hodnoceno
A na závěr jedna důležitá a stále zapomínaná rada:
odkaz www.google.com musí odkazovat na http://www.google.com ,
pokud odkaz zahrnete do statistik a www.google.com odkazuje na http://app.smartxxxx.cz/asdsaddlkasdhkasdhakdkahs je to špatně a zpráva bude označena jako podvrh v Outlooku a Thunderbirdu!
Řešení:nahradit třeba jen Google.com nebo ještě lépe třeba “náš web”.
Kvalitu kampaně (ne jen náhledů) si ověřte na http://www.mail-tester.com/
Ještě mi prosím řekni něco málo o sobě a o tvém působení ve SmartEmailingu, tvém know-how a úspěších.
Pro SmartEmailing pracuji na pozici server administrátora prakticky od vzniku společnosti, kdy jsem Davidovi odpověděl na pracovní inzerát. Setkali jsme se tenkrát v kavárně hudebního divadla Karlín a dohodli se na spolupráci. Dříve jsem pracoval jako administrátor a řešil antispamy, způsoby verifikace či blokace emailu a tak jsem měl zájem se podívat, tak nějak i na druhou stranu barikády.
Mimo zvyšování doručitelnosti se věnuji konfiguraci clusterových systémů či virtuailizaci. Jako velký úspěch považuji nasazení synchronního multi master MySQL clusteru, kde je velkou výhodou rychlost čtení z databáze, násobená počtem serverů a možnost přidávání nebo odebírání databázových serverů, bez omezení funkčnosti. Jsme pravděpodobně jedni z prvních, kdo něco takového v Čechách používá.
Já ještě na Lukáše prozradím, že právě teď finišuje vysokou školu. Kromě své práce na serverech a spolupráce s vývojářem Martinem Strouhalem na novém SmartEmailingu, příští týden skládá státnice. Držíme palce!